ObecBukovany
Oficiální stránky obce Bukovany 222, 696 31 Bukovany 518 618 022
Drobečková navigace

Úvodní stránka > O obci > Zajímavosti

Zajímavosti

Místní jména

BŘÍŽKA (DO - U BŘÍŽKY)

Je to místo se svahem nad obcí, kde pramení místní potůček, který teče přes obec dále údolím ke Kyjovu, kde mezi Kyjovem a Svatobořicemi se vlévá do Kyjovky. V tomto místě jsou vydatné prameny pitné vody, v minulosti zde byly vybudovány dvě studny pro zásobování obyvatel. Jsou dohady, že zde vznikla původní slovanská osada Bukovany. Do roku 1950 zde byla mohutná lípa, její stáří se odhadovalo na více než 500 let. U ní se měli podle pověsti scházet Čeští bratří k vykonávání náboženských obřadů. Od roku 1972 jsou prameny čerpány do místního vodovodu.

PRÁDLO (DO PRÁDLA)

Další místo u uvedeného potoka, kde byla v minulosti nádrž vody, ze které se odebírala a vozila v dřevěných nádržích (lejtách) pro dobytek. Nebyla to pitná voda. Stráně i název napovídají, že se zde v minulosti právalo prádlo. Dnes je tento název jen v povědomí starších lidí, nádrž je zanesena bahnem a zarostlá. Toto místo dostalo nový název Kopce.

MOČIDLO (DO MOČIDLA)

Jezero nad obcí, které údajně vzniklo dobýváním kamene. Vody se dříve používalo pro dobytek, nyní slouží jako okrasa obce. V době sucha se hladina vody snižuje, nikdy však nevysychá.

NOVÝ KŘÍŽ

Jedná se o pískovcový kříž před obcí u silnice Kyjov - Ždánice. Postaven byl v roce 1928, kde předtím stával kříž dřevěný. Celému okolí se nyní říká U Novýho kříža.

U SVATÉ ANNY

Místo nad obcí u lesa. Donedávna zde byl jen dřevěný obrázek u polní cesty, která vede do Bučovic. Dříve se zde zastavovali poutníci na cestě do Krtin. Nyní se celému okolí říká U svaté Anny. V roce 1995 byla v tomto místě postavena zděná kaplička sv. Anny.

U OBRÁZKU

Jedná se o dřevěný obrázek P. Marie Žarošické u silnice mezi obcí a Kyjovem, kde i dříve navazovala na silnici tzv. Dolní cesta. Cesta je dnes zrušena.

U KŘA

Je to keř javoru (původně strom), který označoval polovinu cesty mezi Kyjovem a Bukovany, kde si lidé ve stínu javoru mohli odpočnoút a u nedalekého Korábku se I občerstvit znamenitou vodou.

KŘIŽ NA VÝSKOKÁCH

Postaven dávno v minulosti. Měl ochraňovat úrodu na polích a také určoval polovinu vzdálenosti mezi obcí a lesem.

BRNĚNKA

Stará kupecká cesta do Brna. Na této cestě měla být první osada Bukovany, nesoucí název od řeckého slova Bucculus, což mělo znamenat pastýř. Později měla být u této cesty hospoda.

KŘIŽ NA BRNĚNCE

Byl postaven na poli, jehož majitele měl zabít blesk. Dnes se říká U kříža na Brněnce.

KŘIŽ POD LIPAMI

Jedná se o místo na pokraji vesnice směrem od Kyjova, kde se také říká Na starém hřbitově. Hřbitov tam však nebyl, jen se tam pochovávalo v době nakažlivých nemocí jako mor ap. Jinak se mrtví pohřbívali na hřbitově v Kyjově.

KORÁBEK

Je to místo jižně od vesnice, kde se stýkají katastry obcí Kyjova, Bukovan, Boršova a Sobůlek. Korábek sám se nachází na katastru Bukovan a je zde vydatný pramen pitné vody. I v době největšího sucha je zde dostatek vody. Vyvěrala ze starého pařezu a v době sucha sem pro ni občané dojížděli i v noci. Korábek se nachází také v blízkosti Brněnky a právě tady měla být první osada. Od roku 1950 se zde odebírá voda pro veškerou potřebu obce.

OBECNICA

Byla to studna uprostřed návsi. V roce 1930 byla pro rozšiřují se komunikaci zrušena.

DOLNÍ CESTA (SPODNÍ CESTA)

V minulosti obstarávaly spojení s Kyjovem dvě cesty. Jedna směrem na Boršov, neboli Boršovská a druhá Spodní od Zahrádek a Vývoza. Název Boršovská zná dnes Již jen málo občanů, název Spodní (Dolní) je známější i když je cesta od roku 1960 v důsledku zcelování honů zrušena.

V TlHELNI

Místo na konci obce, kde se dříve vyráběly nepálené cihly. Dnes je místo zastavěno, ale název zůstal.

POD MRCHOVIŠTĚM

Stráň směrem k Bohuslavicím, kam se měla v minulosti zakopávat uhynulá domácí zvířata. Dnes je to název pole.

Kulturní památka

Do ústředního seznamu kulturních památek ČR byla zapsána socha svatého Jana Nepomuckého v Dědině:

sv. Jan Nepomucký

V roce 2015 byla socha sv. Jana Nepomuckého rekonstruována a posléze došlo k jejímu poničení. Druhá oprava byla provedena v roce 2016 a socha byla na základě povolení památkového úřadu přestěhována do nového veřejného prostranství Srdce obce.

ČÁSTI OBCE

DĚDINA

Střed obce - náves se dvěma řadami domů s kapličkou uprostřed.

HRNČÍŘSKÁ ULICE

Dvě řady domů navazující na Dědinu. V minulosti se zde měly konat trhy.

HŘISKA

Novější část obce, s výstavbou zde bylo započato v minulém století. Po roce 1945 zde byly vystavěny nové ulice, nesoucí název Vídeňská a Růžová.

KYJOVSKÁ ULICE

Nová ulic od Kyjova, postavená po roce 1945.

VÝVOZ (LUŽÁNKY)

Úzká stará ulička, kde se dříve nacházely vinné sklepy. Ty se později obydlovaly. Méně známý název Lužánky pochází od slova luža, lužovica (močůvka), která při dešti tekla s dešťovou vodou středem ulice.

DOLNÍ KONEC

Nejstarší část obce, řadové staré domy v úzkých uličkách a kolem potoka.

DRAHY

Ulice, vystavěná za první republiky při cestě do Sobůlek.

NIVY

Část obce, kde začala výstavba za první republiky a pak ve velké míře po roce 1945.

ZAHRÁDKY

Část obce, dnes už nesouvisle zastavěná (dva horní domy na pravé straně podléhaly nestabilitě svahu), původně zřejmě výchozí cesta ke Kyjovu, pokud se použilo Dolní cesty.

 

První mezi občany

Starostové obce představují záštitu všech občanů. Pro obec jako společenství všech obyvatel je v osobě starosty soustředěn nejvyšší zájem o obec jako instituci a také o zájmy jednotlivých občanů. Starostové na rozdíl od dřívějších rychtářů vycházejí z vůle občanů volbami. Jak bývá toto pravidlo skutečné, o tom mohou být vážné pochybnosti, pravdou však je, že na starostech (nebo předsedech národních výborů) leží obrovský balvan odpovědnosti a proto stojí zato tyto osobnosti, první mezi občany, alespoň ve stručném přehledu připomenout.

Dle obecní kroniky je první zmínka o starostovi Bukovan z roku 1885, kdy byl starostou Jan Súkop, který neuměl psát, toliko se uměl podepsat. Měl k dispozici písaře Jakuba Svobodu - rod nesl název „Písaři".

DALŠÍ STAROSTOVÉ OBCE

Jméno Doba působení
Tomáš Svoboda doba není uvedena
Vincenc Hnilica doba není uvedena
František Novák doba není uvedena
Martin Pelikán do prosince 1918
Jan Povolný do července 1919
Štěpán Lunda od července 1919 do 30. srpna 1923
Tomáš Pelikán 1923
Ludvík Hanák (doplňovací volby) 1923 až 1929
Vincenc Svoboda 1929 - 1933
Štěpán Lunda 1933 - 1936
Antonín Hanák 1936 - 18. července 1945
Cyril Kožík 18. července 1945 - 31. prosince 1945
Vilém Kostiha 1. ledna 1946 - 30. května 1946
Metoděj Slováček 1. června 1946 - 28. února 1948
Josef Selucký 1948 až 1951
Antonín Kubíček 21. července 1951-1. března 1954
Josef Balák 1954 až 1963
Vincenc Boltnar 1964 až 1970
Antonín Malík 1971 do 30. listopadu 1976
Jaroslav Markus 1. prosince 1976 - 30. listopadu 1990
Zdeněk Slováček od 1. prosince 1990 do 15.11.2002
Květoslav Pantlík od 15.11.2002 -  15.11.2010
Jana Šimečková od 15.11.2010 - doposud

 

Naši významní rodáci

Katolický kněz P. Pavel. Hanák

Snad v každé opravdové křesťanské rodině se v nejtajnějším koutku duše skrývá touha mít v rodině kněze (panáčka, jak se zde kdysi říkávalo). Když se to povedlo, rodina potom cítila hrdost. Naše vesnice, která je svým způsobem také takovou rodinou, má též hrdost nad svým občanem, který se na oplátku celý život cítil naším rodákem, jak dosvědčuje následující vzpomínka.

Narodil se v Bukovanech 23. ledna 1893 v rodině zemědělce. Již v základní - obecné škole projevoval zájem o studia a pod vedením pana řídícího učitele Františka Viktorína byl na poslání kněze připravován. Po ukončení studia na kyjovském gymnáziu vstoupil v roce 1912 do olomouckého kněžského semináře a v roce 1917 byl vysvěcen. Bylo to v době 1. světové války a všechny slavnosti byly zakázány, proto se slavnost jeho první mše svaté konala v kyjovském kostele bez jakýchkoli okázalostí. Bylo to v neděli 17. srpna 1917. Své první kaplanské místo nastoupil ve Vizovicích, pak působil na různých místech olomoucké diecéze, až zakotvil natrvalo v roce 1936 v Kroměříži. V roce 1966 byl slavnostně ustanoven kanovníkem kroměřížské kapituly. Této slavnosti se osobně zúčastnil i jeho učitel ze základní školy František Viktorín, který v tom čase žil jako důchodce v Šardicích.

V roce 1977 u příležitosti oslav výročí šedesáti let jeho kněžství ho navštívili i přátelé z Bukovan - dnes už zemřelí Rudolf Cichra a Vavřín Papež a dosud žijící Michal Hanák a Václav Slováček. Při dobré náladě vzpomínal na Bukovany a na místa, která rád navštěvoval. V mládí jako student i v pozdějších letech při návštěvách obce nezapomněl zajít na Výskoky k obrázku sv. Anny. Toto místo považoval za významné, protože stálo u cesty, kudy chodívali poutníci do Krtin. On sám se v klidu tohoto místa oddával milovanému studiu. Bylo jeho velikým přáním zbudovat na tomto místě památník jako náhradu za malý obrázek. To se podařilo i k jeho památce a za jeho finanční podpory až v roce 1995. Náš rodák, páter Pavel Hanák zemřel 12. května 1979 a odpočívá na kroměřížském hřbitově vedle své sestry, která mu byla po celou dobu jeho kněžské Činnosti obětavou hospodyní.

I když v době první novokřesťanské mše svaté P. Pavla Hanáka byly zakázány slavnosti, rodáci se jistě nemohli obejít bez pamětní fotografie

Učitel Karel Pelikán

Narodil se v Bukovanech 25. ledna 1907 v rodině přísného sedláka a starosty obce Martina Pelikána jako čtvrté dítě ze sedmi. Otec byl sice spravedlivý, ale tvrdý a nesmlouvavý. Na maminku Annu si pamatoval jen málo, zemřela, když byl ještě malý. S nezmenšenou láskou o děti pak pečovala jejich druhá matka Vincencie.

Karel vystudoval učitelský ústav a první místo učitele nastoupil v Dražůvkách. Potom v rodných Bukovanech a jako odborný učitel na měšťanských školách v Kyjově. V roce 1942 ho tehdejší okresní školský inspektor Antonín Krejčff povolal do funkce tajemníka okresního školního úřadu.

Velký význam v životě Karla Pelikána hrála činnost orelská. Pokračoval v tradici svého otce a postupně přes cvičitele žáků, dorostenců, mužů a další funkce dozrál až do funkce náčelníka župy, ve které se střídal s Vítem Příkaským. Byl vedoucím branné výchovy v župě Šilingerově.

Po 15. březnu 1939 si velmi rychle uvědomil, jakou odpovědnost má jako československý občan, voják, důstojník a funkcionář Orla. Zúčastnil se činnosti ilegální odbojové skupiny Obrana národa s napojením na spojku kapitána Chrastiny v Kyjově. Mnoho orlů bylo vězněno, Karel unikal téměř celou válku při stále aktivní činnosti. Vše nasvědčovalo, že se s přibližujícím koncem války podaří vydržet až do konce. Posledním nesporným faktem však je jen to, že Karel Pelikán byl 10. října 1944 znenadání zatčen a odvezen gestapem. Následující události už nesou přívlastek „údajně". Byl vyslýchán v Uheském Hradišti, pak v Brně, kde proběhl soud, po němž měl být propuštěn. Namísto toho však byl převezen do koncentračního tábora Flossenburg. Odtud také dostala od Karla Pelikána jeho rodina poslední dopis 22. března 1945. Podle očitých svědků, kteří se po válce přihlásili, byl zařazen do pochodu smrti do tábora Dachau, kam také podle některých svědků dorazil a zemřel tam v den osvobození tábora ve 4 hodiny ráno. Byl úředně prohlášen za mrtvého, podle některých údajů však byl veden jako nezvěstný.

Vrstevníci a pamětníci Karla Pelikána se shodují na tom, že byl mimořádnou osobností. Službu vlasti, obci a spoluobčanům považoval za nejniternější své poslání a řídil se vždycky svým mimořádně pevným svědomím. Záhadný jeho konec jakoby podtrhoval tragedii tak vzácného člověka.

Po válce byl před domem Karla Pelikána postaven jeho pomník. Snímek je ze slavnostního odhalení

 

Nad školními fotografiemi

Poznáte se? - Poznáte je?

Fotografie školních tříd jsou vděčným objektem ke vzpomínání. Pokuste se najít své známe či sami sebe.

Nad školními fotografiemi

Nad školními fotografiemi

Nad školními fotografiemi

Nad školními fotografiemi

Nad školními fotografiemi

Nad školními fotografiemi

Nad školními fotografiemi

Nad školními fotografiemi

 

Bukovany v číslech

Jsou informace, které jinak než v číslech vyjjádřit nelze. I když autoři sborníku o Bukovanech omezují jejich použití na nejmenší možnou míru, předpokládají, že se toto minimum číselných údajů setká s potřebným zájmem:

První písemná zpráva -1131 (1201)
Nadmořská výška - 304 m.n.m.
Katastrální výměra - 332 ha
Velikost obce - První zmínka o velikosti obce je známá z roku 1656, kdy v obci bylo 28 usedlých domů, 8 nově postavených a 1 dům pustý.
Jako počet obyvatel z roku 1655 je uvedenou číslo 144.

Další čísla o velikosti jsou  následující

ROK

DOMY

OBYVATELÉ

1763 72 325
1783 106 440
1790 110 474
1834 121 608
1872 126 neuvedeno
1900 149 699
1930 158 784
1948 191 785
1961 neuvedeno 893
1970 neuvedeno 871
1980 neuvedeno 829
1990 219 776
1995 neuvedeno 793
1996 219 764
2006 neuvedeno 771
2007   775
2008   779
2009   774
2010   769
2011   762
2012   746